Ostružiny

Jupí, konečně zrají ostružiny! Dnes jsme na ně narazily s Klárkou na procházce a povedlo se nám jich nasbírat slušnou dávku, takže bylo na můj oblíbený drobenkový koláč a ještě zbyla plná miska pro Klárku k mlsání :-) Bylo vidět, že další ostružiny budou ještě dozrávat, takže se za pár dní vydám na sběr znovu a doufám, že se mi jich povede sehnat dostatek i na marmeládu.

Ostružinový koláč byl luxusní, do těsta jsem tentokrát přidala nejen vanilku, ale i skořici. Na ostružiny jsem pak už drobenku nedávala, jen jsem je opět trochu poprášila skořicí a mletou vanilkou. Při servírování jsem pak hotový koláč lehce pocukrovala.

... o pár dní později... 
Po pár dnech jsem se vydala na ostružiny znovu, tetokrát však na jiné místo, o kterém vím, že tam také rostou a nemohla jsem věřit vlastním očím. Keř byl úplně obsypaný obrovskými tmavými a krásně slaďoučkými ostružinami. Nasbírali jsem jich asi tak tři kila. Když jsme z místa odcházeli, vypadalo to tak trochu jako po náletu špačků na vinici - všechny ostružiny byly z keře pryč :-) Byla by ale škoda je tam nechat.

Doma jsem se tedy vrhla na ostružinovou marmeládu:
Ostružiny mají spoustu zrníček, které v marmeládě nejsou příliš dobré, takže jsem použila odšťavnovač, ostružiny a následně i ostružinovou hmotu jsem několikrát po sobě odšťavnila, abych z ostružin vyždímala co se dá. Takto jsem z nasbíraných plodů získala 2,6 kg čisté ostružinové šťávy s dužinou, kterou jsem dala vařit. Připravila jsem si 1kg cukru, do kterého jsem vmíchala 50g citrusového pektinu. Cukr s pektinem jsem vmíchala do horké ostružinové hmoty a 5 minut povařila. Aby marmeláda krásně voněla, přidala jsem do ní i vanilkový lusk. Horkou marmeládu jsem naplnila do skleniček a zavařila.