Nejkrásnější svátky roku jsou za námi

Není to tak dlouho, co jsem fotila na blog přípravu adventních věnců a nyní jsou Vánoce za námi a chystáme se na mnohdy bujaré oslavy příchodu nového roku. Uteklo to strašně moc rychle. Advent a vánoční svátky jsou krásný čas plný setkávání s našimi nejbližšími a s přáteli. Akorát ten prosinec uteče, ani nevíme jak. Celý prosinec se těšíme, především děti, na Štedrý den, který je pak mrknutím oka pryč. Všechny ty přípravy - pečení cukroví, výzdoba našich domovů, vybírání dárečků bývají většinou velmi hektické. Každý rok si říkám, že bych chtěla ten advent prožít v klidu, ale každý rok to dopadne stejně a to hektické šílenství mě stejně pohltí. Protože Štědrý den je opravdu velký svátek pro většinu z nás, chceme mít vše dokonalé. Většinou chceme mít připravenou spoustu dobrot, abychom mohli pohostit své nejbližší - rodinu a přátele - a pak všechny ty dobroty ani nestíháme sníst. Někdy si říkám, že bych chtěla být znovu dítětem a prožívat a vnímat Vánoce očima dětí.

Letošní Vánoce byly pro naší malou Klárku již druhé. Vloni ale celý ten vánoční shon jako tříměsíční miminko příliš nevnímala. Letos už to bylo jiné. Bylo úžasné vidět ta rozzářená očička, když zazvonil zvoneček, přišla do obýváku a koukala na rozsvícený stromeček, pod kterým ležela spousta dárků od Ježíška. Svoje dárečky si sama rozbalila, zvědavě z nich trhala papír a byla v sedmém nebi. Úplně zapomněla na to, že už je čas pro ulehnutí do postýlky. Většinou bývá večer unavená, ale na Štědrý den byla únava tatam :-) Myslím, že si letošní Vánoce opravdu užila a tak to má být. A pro nás dospělé je pak největším dárečkem vidět právě tu radost a nadšení našich dětiček :-)

Klárka dokonce ochutnala i kapra. Na našem štědrovečerním stole totiž nesmí chybět kapří polévka, smažené kapří řízky a bramborový salát. Někdo kapra na Vánoce nerad, ale u nás je tradičním pokrmem. A kapří polévku přímo miluju. Převzala jsem tradici po babičce, která ji pro nás vždy připravovala. Vzhledem ke svému věku už ji sama nezvládne a tak jsem převzala žezlo. Je to sice práce na půl dne, ale výsledek stojí za to a navíc ji vždy připravuji s láskou. 

Pro inspiraci přidávám svůj návod na naši "pravou" kapří polévku:

Asistuji už při kuchání kaprů, abych si do polévky vybrala vše co potřebuji, a aby nic nepřišlo nazmar. Při kuchání si hlavně dávejte poroz na žluč. Pokud ji proříznete, většinou můžete všechno maso vyhodit protože rychle nasákne hořkou pachuť žluče. A teď už samotný postup: kapří hlavy a ploutve, na kterých jsou nějaké kousky masa dám vařit do velkého kastrolu, přidám jednu menší cibuli, 4 mrkve, kousek celeru a 1 lžíci soli. Do menšího kastrolu dám vařit všechny měkké vnitřnosti s jednou lžičkou soli. Nechám si však stranou trochu jiker nebo mlíčí, podle toho, čeho má kapr více. Oboje se vaří cca 1 hodinu. Mezitím si zpěním na másle půlku velké cibule nebo jednu menší nakrájenou nadrobno a dozlatova na ní osmahnu odebrané jikry nebo mlíčí. Takto připravené je pak na závěr vmíchám do polévky. Když se maso uvaří, sliju oba vývary do velkého polévkového hrnce, přidám rozmačkanou zeleninu a maso nakrájené na kousky. Důkladně obrat všechno maso z kapřích hlav a ploutví je docela piplačka a zabere to poměrně dost času. Nicméně by byla škoda jej vyhodit. Na kousky pokrájím i uvařené vnitřnosti, přidám osmažené jikry nebo mlíčí, dochutím a zahustím jíškou. Jíšku připravím tak, že rozpustím kousek másla a osmažím v něm dozlatova 3-5 lžic hrubé mouky. Hotovou jíšku pak přes cedník vmíchám do polévky a nechám ještě chvilku povařit.

Nevím jak u Vás, ale u nás jsou Vánoce svátky obžérství. Na první a druhý svátek vánoční pak na našem stole nesmí chybět pečená kachna a husa s knedlíky a se zelím. A aby nebyly Vánoce jen o tom jídle, tak je fajn vyrazit po obědě i na "zdravotní" procházku. Pro nás újezdské, bývá častým cílem třeba rozhledna na Chlumu (416 m.n.m.). 

Rohledna byla na Chlumu dokončena v létě roku 1929 a stala se vyhledávaným turistickým cílem. Na kopci ji nachal vybudovat Svaz československých dělnických turistů spolu s turistickou chatou. V chatě bylo možné přespat v ubytovně a občerstvit se v místním hostinci. Hostinec zde fungoval ještě když jsem byla malá. Pamatuji si, jak jsme na jaře chodívali na pochod na Perníkovou chaloupku na Chlum, kde byla pro děti připravená nejen perníková chaloupka, ale i různé soutěže. U chaloupky byla samozřejmě i ježibaba a ta dětem za odměnu, že se vydaly na pochod, dovolila uloupnout si z chaloupky perníček.
V kopci pod rozhlednou býval dokonce vybudovaný i skokanský můstek a sáňkařská dráha, kde se sklákalo na lyžích a jezdilo na saních až do roku 1951. V dobách, kdy ještě byly bílé Vánoce, byl  Chlum takovým "lyžařským střediskem" pro obyvatele Plzně a okolí. Během okupace se na rozhledně vystřídalo několik provozovatelů, ale časem zůstala turistická chata i rozhledna opuštěné a pomalu chátraly. Roku 1996 koupil pozemek s rozhlednou soukromý majitel, který pak roku 1999 nechal chatu zbourat a na místě zůstala jen rozhledna. Roku 2001 se rozhledna stala památkově chráněným objektem a v dubnu 2002 byla o víkendech znovu zpřístupněna turistům. Provoz rozhledny dnes zajišťuje KČT Plzeň. 

Ale protože jsem si letos procházek na Chlum a kolem Chlumu užila s Klárkou v kočárku až dost, tak jsme udělali změnu a vydali se na sváteční procházku o kousek dál - na Vršíček u Litohlav. 

Vršíček je zalesněný kopec vzdálený cca 1km od obce Litohlavy. Na jeho vrcholu (462 m.n.m.) stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie. Vršíček je jediným rokycanským poutním místem v Plzeňské diecézi. Právě v zimě, kdy stromy shodí svůj listnatý háv je z vrcholku od kaple nádherný výhled do kraje. Plzeň a Rokycany odtud máte jako na dlani.
To bylo pár tipů na výlet, který hravě zvládnou i ti nejmenší :-)

Hořčice setá

Hořčice setá je jednoletá bylina, která je příbuzná řepce olejce a pěstuje se i u nás v České republice. Hořčice se pěstuje především pro hořčičné semínko, které je jako koření využívané už od starověku. Celé semínko se používá při konzervaci zeleniny (okurek, červené řepy, zelí), hub, a ryb. Mleté semínko pak využijete do směsí, kořeněných vín apod. 

obr. zdroj: Wikipedie

Z hořčičného semínka se lisuje i výborný olej. Mám doma hořčičný Dědolej s tymiánem lisovaný za studena. Nádherně voní a výborně se hodí například k marinování masa. Já si připravila marinádu z hořčičného oleje, medu a citronu. Naložila jsem do ní kuřecí stehna a byla výborná.

Domácí hořčice
Budete potřebovat 100g hořčičného semínka žlutého, 150 ml jablečného octa, 150 ml bílého vína, dvě lžičky mořské soli a pár snítek estragonu.
Ve skleněné míse smíchejte hořčičné semínko, ocet, víno a dvě zarovnané lžičky soli. Překryjte potravinovou folii a nechte směs po tři dny zrát v lednočce. Po třech dnech přidejte estragon a směs rozmixujte do hladka. Pro získání požadované konzistence můžete přidat trochu převařené vody. Hotovou hořčici nalijte do vyvařených sklenic a uskladněte v ledničce. Hotová hořčuce je chuťově velmi výrazná a "řízná". Chutí připomínu Dijonskou hořčici a výborně se hodí například k ovaru.

Nové pojmy v gastronomii

Poslední dobou jsem začala ve svých oblíbených lifestylových a gurmánských časopisech vídat nové pojmy - "čatní" a "smoothie". Pocitově jsem vytušila hned, co tyto pojmy znamenají, česky bych je označila jako omáčky k dochucení pokrmů a zdravé koktejly z ovoce a zeleniny. Pojďme se podívat, co nám o těchto pojmech poví Wikipedie:

Čatní (anglicky chutney) je tradiční pochutina indické kuchyně, dochucující základní jídlo. Ostré čatní dobře doplňuje fádní pokrm a jasnou barvou zdobí stůl. Čatní je souhrnný název pro mnoho druhů hustých omáček, připravovaných z ovoce, zeleniny, rozinek, česneku, cibule, hořčice, octa a mnoha dalších přísad. Používá se k dochucení jídel z masa i vegetariánských. Má široké spektrum chutí od ostré, pikantní, po lahodnou, více sladkou. 

Smoothie je mixovaný ovocný či zeleninový nápoj, nebo kombinace obojího, zpravidla bez přídavků cukru a konzervantů. 

Pár slov o smoothie si nechám na později. Na jaře si chci konečně na vlastní kůži vyzkoušet detoxikační program, který je založený právě na konzumaci zelených koktejlů - smoothies. Ráda bych pak napsala pár řádek o vlastních zkušenostech s detoxikací organismu. Proto se teď pojďme věnovat druhé pochutině - čatní: 

V pátek jsem si koupila nové vydání mého oblíbeného časopisu Venkov & styl, ve kterém mne zaujal recept na mangové čatní s chilli a zázvorem. Recept jsem musela hned vyzkoušet. Díky tomu, že se toto čatní skládá z "měkkých surovin", tak nebyla jeho příprava nijak časově náročná a za půl hodinky jsem již hotovou směs plnila do sklenic. V časopise toto čatní doporučují především ke křupavému pečivu a zrajícím sýrům. My ho však vyzkoušeli i k hovězímu masu a bylo to také výborné. 

Mangové čatní s chilli a zázvorem

budete potřebovat: 1 zralé mango, 1 pomeranč, 25g másla, šťávu z 1/2 citronu, 2 lžíce vinného octa, 3 lžíce medu, špetku soli, špetku muškátového oříšku, trochu strouhaného zázvoru a 1 lžíci asijské chilli omáčky (pokud máte rádi ostré, můžete dát lžíce dvě)

Oloupejte mango a pomeranč a pokrájejte je na malé kousky, poduste na másle, přidejte citronovou šťávu, vinný ocet, med a sůl a nechte na mírném ohni probublávat, dokud se nevytvoří hustší směs džemové konzistence. Nakonec přidejte nastrouhaný zázvor, muškátový oříšek, chilli omáčku a promíchejte. Ještě horkou směs plňte do vyvařených sklenic se šroubovacím uzávěrem, dobře uzavřete a nechte vystydnout dnem vzhůru. Hotové čatní pak uskladnětě v chladnu.  

Mezi čatní bych ráda zařadila i recept na olivovou pastu, který znám již z doby, než jsem zjistila, že nějaký pojem "čatní" vůbec existuje. Recept jsem si přivezla z Řecka z ostrova Korfu. Olivovou pastu využijete buď jako pomazánku na opečenou bagetku, jako pesto na těstoviny, nebo ji můžete použít i jako čatní omáčku k dochucení pokrmů. Výborně se hodí především k sýrovým pokrmům.

Olivová pasta 

budete potřebovat: 1 hrnek nakládaných a vypeckovaných černých nebo zelených oliv, 3 ančovičky, 2 lžičky kaparů, 2 stroužky česneku, olivový olej

Všechny ingredience dejte do mixéru, přilijte trochu olivového oleje a rozmixujte do hladka. Postupně přidávejte olivový olej a mixujte, dokud nevytvoříte krémovitou hmotu. Tím získáte základní olivovou pastu, kterou můžete dochutit třeba petrželkou, bazalkou, provensálskými bylinkami, citronovu štávou, nebo i mletými oříšky. Já osobně do olivové pasty přidávám petrželku a mleté vlašské ořechy.

Perníčky

Tak jsem doma právě zahájila vánoční pečení a začala jsem svými oblíbenými perníčky. Kdo je také rádi pečete, tak jistě víte, že existuje řada receptů a každý má buď ten svůj osvědčený a nebo stále hledá ten pravý recept. I já mám ve svém receptáři hned asi osm různých receptů na vánoční perníčky. Všechny recepty jsou vlastně podobné, jen se v nich trochu liší poměry použitého tuku, medu a množství vajec. Všeobecně se většinou perníčky pečou mezi prvními druhy vánočního cukroví, protože potřebují ještě nějaký čas, aby do vánoc změkly. I já jsem vyzkoušela řadu receptů, z nichž některé jsem si schovala ve své sbírce. Dělala jsem například perníčky s  karamelem, kdy však bylo potřeba připravit těsto cca 8 týdnů před vánoci, protože těsto musí nejprve 4 týdny odpočívat v ledničce, pak se perníčky upěčou a na zbylé 4 týdny se uloží do chladu, aby změkly. Pak jsem zkoušela recept na perníčky, které měly být měkké hned, nicméně se nezdařilo a vůbec nezměkly. Dlouho jsem hledala ten pravý recept, a když už jsem ten svůj pravý osvědčený konečně našla, tak bych se s Vámi o něj ráda podělila. Většinou začínám s pečením před Mikulášem, tak jako dnes. A tady je recept:

Na těsto budete potřebovat:
400g hladké mouky, 150g moučkového cukru, 3 lžíce medu, 100g měkké hery, 3 vejce, 1 lžíce perníkového koření, 1 lžička jedlé sody

Všechny ingredience smíchejte a vypracujte v hladké a tuhé těsto. Připravené těsto zabalte do potravinové folie a nejlépe přes noc nechte odpočívat v ledničce. Druhý den vyválejte těsto na 3 - 4 mm silnou placku a vykrajujte jednotlivé perníčky. Perníčky pokládejte na plech vyložený pečícím papírem a pečte na 180°C cca 10 minut.
Pak už jen stačí z jednoho bílku, 130g moučkového cukru a pár kapek citronové šťávy vyšlehat polevu a perníčky ozdobit.

Vánoční dekorace

Tak co, už máte doma kompletní vánoční výzdobu? Já téměř ano, ale stále ještě dolaďuji detaily a vymýšlím nové dekorace. Co se barev týče, tak u nás doma volíme každý rok klasiku - červená, zelená a bílá. Osobně mám moc ráda takový ten pravý staročeský stomeček ozdobený červenými mašličkami a slaměnnými ozdobami. 

V jednom ze článků o Beskydech jsem psala o rožnovské svíčkárně Unipar, kde jsem byla na exkurzi. Velmi mne tehdy překvapila informace, že si i svíčkárny s dvouletým předstihem kupují informace, jaké budou na dané Vánoce barvené trendy. Přivezla jsem si domů i jednu vánoční svíčku ledově modré barvy, která bude trendy o vánocích 2017. Nechám se překvapit :-) Musím se ale přiznat, že vánoční barvené trendy příliš nesleduji, protože červeno bílo zelená klasika je prostě nejkrásnější. Asi dva roky zpátky byla o vánocích v módě fialová barva, kterou mám sice moc ráda, ale k vánocům mi prostě moc nesedí.
Ale teď už k těm dekoracím. Výzdoba oken musí být u nás každý rok. Světlíčka v oknech jsou běžné asi všude a stejně tak na procházce i hodně vídám okna vyzdobená vánočním sněhem. Vánoční sníh ve spreji koupíte v hobby marketu za cca 50Kč. Pak už jen stačí vystříhat z papíru šablony a vánoční sníh skrz ně nastříkat na okno. Tato výzdoba mívá velký úspěch u dětí :-) Mně se použití vánočního sněhu osvědčilo daleko více, než lepit do oken vystřihovánky z papírů. Klasickým lepidlem totiž na okně příliš nedrží, a když jsem je přilpila izolepou, tak jsem pak zase měla problém obtisk izolepy smýt z okna. Kdežto obrázek nastříkaný vánočním sněhem stačí jen setřít z okna vlhkým hadříkem. Okenní závěsy pak může ozdobit třeba řetěz z pedigových hvězdiček.

Od oken se přesunu k výzdobě interiéru. Mám moc ráda vůni čerstvého jehličí, proto vždy po bytě rozestavím vázy s čerstvími větvemi jehličnanů a ozdobím je.

Při výrobě adventních věnců jsem se vrhla i do výroby koule z ořechových skořápek. Polystyrenovou kouli jsem koupila v hobby marketu a pak už jsem na ní jen pomocí tavné pistole lepila skořápky a badyánové hvězdičky. Pokud si tuto dekoraci zavěsíte někam k teplu, třeba k topení, tak bude i krásně vonět

S dětmi si můžete vyrobit i voňavé jablíčko nebo pomeranč. Děti tím na chvilku zabavíte a ještě jim uděláte velkou radost, když si jejich výtvor vystavíte třeba v obýváku, kde bude krásně vonět. Stačí do jablíčka nebo pomeranče napíchat voňavý hřebíček a dekorace je hotová.

Jistě mi dáte za pravdu, že k vánocům patří svíčky, svícny, lucerny... Zkrátka cokoliv, co hezky svítí a zpříjemní atmosféru.

A ještě přidám jedno foto. Vloni jsem totiž v jednom mém oblíbeném časopise objevila nápad na ručně šité ozdoby z dekoračního filcu a tak jsem si jich také hned pár ušila. Je to vlastně úplně jednoduché a byly poměrně i rychle hotové.