Vánoce, Vánoce odcházejí....

Tolik jsme se na Vánoce těšili, jako by to bylo včera, co jsme doma zapalovali první svíčku na adventním věnci, dělali pro Klárku slavnostní rozsvěcení stromečku u nás na zahradě, pekli cukroví... advent rychle utekl a štědrý den a svátky ještě rychleji a nyní už nám na dveře klepe nový rok. Jako každý rok to vše uteklo tak strašně moc rychle. Pro naši Klárku byly ty letošní Vánoce již třetí v pořadí a náramně si je užívala. Letos to vnímala zase o dost více než vloni, přeci jen už na podzim oslavila druhý rok. Já měla Vánoce vždy moc ráda, ale Vánoce s dětmi jsou ty nej ze všech. 

A nejkrásnější na tom všem bylo vidět Klárky rozzářená očička, když pod stromečkem našla dárečky od Ježíška včetně těch, které si přála a které jsme společně kreslily do dopisu pro Ježíška. 

Včera jsme konečně dojedli i všechny zbytky z vánočního hodování... smažené kapří řízky, rybí polévku, husu, kachnu... nepočítám cukroví, kterého máme stále ještě zásoby. A aby nepřišla zkrátka zvířátka v lese, připravili jsme pro ně malou hostinu. Na podzim jsme s Klárkou chodily sbírat kaštany a žaludy, které jsme o svátcích odnesli zvířátkům do lesa na přilepšenou. Ještě máme doma pro zvířátka připravená jablíčka, ale ty jim odneseme zase někdy příště. Zima bude ještě dlouhá a pokud přeci jen během zimy napadnou závěje sněhu, zvířátka budou mít hlad.

Návštěva Vánočního domu v Karlových Varech a největší výstavy medvědů v Čechách :-)

Na čtvrtou adventní neděli jsme s Klárkou a s partou kamarádů vyrazili na asi poslední předvánoční výlet. Vypravili jsme se do Karlových varů do Vánočního domu načerpat ještě trochu vánoční inspirace a atmosféry. Vánoční dům je otevřen v budově zámku Doubí celoročně, což mne osobně velmi překvapilo, protože si dost dobře nedokážu představit situaci, kdy se během krásného teplého léta vydám na prohlídku Vánočního domu, ale kdo má rád nevšední zážitky, proč ne. Přestože jezdíme s rodinou do Karlových Varů poměrně často, Vánoční dům jsme navštívili poprvé. 

V části expozice, která je zároveň i prodejnou mají opravdu nádherné dekorace, až Vám ze všeho toho lesku, třpytu a barev přechází zrak. Jednotlivé stromky byly opravdu krásně nazdobené, vždy laděné do konkrétních barev, ale s kamrádkou jsme se shodly na tom, že nám v rámci expozice chyběla ukázka tradičních staročeských vánoc. Mezi všemi těmi blyštícími se ozdobami jsem nenašla ani jeden stromeček v duchu staročeských vánoc našich babiček a ozdobený třeba červenými mašličkami, ořechy a slaměnnými a dřevěnými ozdobami. Což si myslím, že je škoda.

Jednou z dalších expozic je Největší výstava medvědů v Čechách, na kterou se těšila především naše Klárka, protože je to malá medvědářka a medvídky má moc ráda. A všech možných medvědů tu viděla opravdu spoustu. Tato část byla asi zároveň jediná, která byla trochu uzpůsobená pro malé děti. Medvídky si zde mohou děti i pohladit, pochovat, pohrát si s nimi, ale pak se jim těžko vystvětluje, že je zde musí nechat :-)

Popravdě jsme čekali, že ve Vánočním domě najdeme víc atrakcí i pro malé děti. V expozici vánočních dekorací myslím měli všichni rodiče s malými dětmi co dělat, aby své ratolesti uhlídali, protože zde mohly snadno ve chvíli nepozornosti něco shodit či rozbít. 

Na nádvoří Vánočního domu pak byly i krásné jesličky a pódium, kde děti hrály divadlo a zvívaly koledy. Zaposlouchat se do zpěvu a popíjet teplý svařák nebo punč bylo opravdu moc fajn. Fajn také bylo, že v občerstvení prodávali i nealko punč pro dětičky, který naší Klárce moc chutnal. 

Fotoreportáž o makronkách...

Jak jsem nedávno psala v jednom ze svých příspěvků, i já jsem propadla kouzlu makronek. Konečně jsem měla příležitost je ochutnat a samozřejmě u mne zvítězila i touha vyzkoušet je upéct. Musím se přiznat, že první pokus se příliš nepovedl... makronky sice nebyly chuťově špatné, ale byly velmi nevzhledné. Takže jsem po týdnu znovu sebrala odvahu a opět se pustila do jejich přípravy. Druhý pokus již byl o poznání lepší... makronky byly dobré, ty co přežily do druhého dne a měly šanci se proležet, byly, troufám si říct, že vynikající a dokonce byly i vzhledově přijatelné :-)

Recepty na makronky mám dva - jeden na kávové z tchibo blogu a jeden na levandulové z časopisu rozmarýna. Gramáž surovin je v obou receptech stejná, liší se pouze barevným a chuťovým provedením. A protože teď před vánoci opravdu není levandulová sezona, zvolila jsem následující kávovou variantu:

Kávové makronky

Suroviny:

110 g mandlové mouky

120 g moučkového cukru

1 čajová lžička mleté zrnkové kávy Tchibo Espresso Barista

2 velké bílky nebo 3 malé

100 g moučkového cukru navíc

2 x 100 g Lučina

kakao

Postup:

Na plech dáme pečicí papír, na který jsme si předem naznačili kolečka o průměru 3-4 cm. Necháme mezi nimi rozestupy, aby se makronky nespekly. Dáme stranou a troubu rozehřejeme na 160 °C. Poté si připravíme suché ingredience. Gramáž by měla být pečlivě odvážena, makronky jsou náročnější dezert. :) V mixéru meleme mandle, cukr a kávu, aby se pěkně propojily a zjemnily. Poté v míse vyšleháme bílky do sněhu a postupně po lžících k němu přidáváme 100 g cukru. Až začne sníh tvořit špičky, je připravený na přidání suchých ingrediencí. Přes sítko prosíváme mouku ke sněhu a opravdu jemně promícháme. Nesmíme míchat moc, jinak makronky nebudou nadýchané. Nejlepší je míchat vařečkou do pomyslných osmiček. Do cukrářského sáčku plníme těsto a na plech tvoříme budoucí makronky podle načrtnuté šablony, budou pak všechny stejně velké. Pokud jsou nerovné, můžeme je navlhčeným prstem uhladit. Dáme do trouby a pečeme 10-15 min. Po vyjmutí z trouby necháme makronky vychladnout a pak je sundáme z plechu. Během toho si připravíme náplň z Lučiny a kakaa podle chuti. Pomažeme jednu makronku náplní a druhou přiložíme. Náplň jsem nesladila, makronky jsou sladké dost a nakyslá náplň je skvělým vyvážením chutí.
Zdroj: http://www.tchiboblog.cz/kavove-makronky/ 

Od kamarádky jsem měla půjčenou jednu silikonovou formu na makronky, která se mi velmi osvědčila. Na další plechy makronek jsem se nechala inspirovat trikem zmíněným v receptu a na pečící papír jsem si tedy tužkou obkreslila kolečka.  

Jen jsem si v receptu rochu obměnila přípravu krému na slepování makronek a ještě jsem jej doplnila o krémové mascarpone. Krém jsem tedy připravila ze dvou lžic lučiny, dvou lžic mascarpone a kakaa. 

Mikuláš, čert a anděl.... 

Nejobávanější večer v roce všech dětí je za námi. Jedna z dalších krásných tradic, která přetrvala až do dnešních dnů...
Naše Klárka už nějaké čerty viděla v pohádce, ale naživo se s nimi letos ve dvou letech setkala poprvé :-) Zatím jsme je tedy ještě nepozvali k nám domů, nechtěli jsme ji moc strašit, ale v podvečer jsme vyrazily na procházku s tím, že aspoň zdálky možná nějaké čerty s andělěm a Mikulášem zahlédneme. Šly jsme se také podívat na koníky, zda jsou řádně oblečení, když venku mrzne a musely jsme projít kolem místní hasičárny, kde zrovna měla skupinka čertů, Mikuláš a anděl sraz. Čerti zvonili řetězy kolem krku, anděl zvonečkem a v tom je Klárka zahlédla, jak vycházejí zpoza rohu. V první chvíli celá ztuhla a stisk její ručičky v mojí ruce velmi zesílil. Ale čerti naštěstí jen prošli po druhé straně ulice, dělali na Klárku "budliky, budliky" a zamávali jí. Nakonec se i Klárka osmělila a se slovy: "Mami, koukej!" začala na čertíky také mávat. A tím začalo naše podvečerní dobrodružství. Klárka když viděla, že si ji čerti nechtějí odnést do pekla, ale pouze ji zamávali a začali se od nás vzdalovat, sebrala odvahu, nebo spíš její zvědavost zvítězila nad strachem, a začala mě tahat za ruku, že se chce jít ještě za čerty podívat. Vysvětlovala jsem jí, že tedy asi musela být během roku opravdu hodná, když ji ti čerti ani moc nestrašili a že tedy nejspíš jdou na návštěvu za dětičkami, které během roku zlobily trochu víc. V tom přijela bílá dodávka, čerti s andělem a Mikulášem do ní naskákali a odjeli. A když nás projíždějící dodávka plná čertů míjela, tak nám čerti ještě jednou zamávali.
Myslím, že z tohoto setkání má Klárka docela zážitek, protože celou cestu z procházky domů nemluvila o ničem jiném, než o čertíkách, andělíčkovi a Mikulášovi a o tom, že odjeli autíčkem za dětičkami :-)