První letošní káva venku na zahradě 

Není to tak dávno, co jsem zde psala o naší venkovní kuchyni v pergole a jak už se moc těším, až zase počasí dovolí pořádat venkovní hodování. Dnes odpoledne bylo venku tak krásně a na sluníčku tak příjemně, že jsme si vypili naši letošní první kávu venku. Na to, že je konec února, poměrně slušné skóre :-) Po dlouhé zimě to byla opravdu vítaná změna. 

Slibovala jsem krátkou fotoreportáž, co vše jsme v naší venkovní kuchyni připravovali. Jak už jsem psala, naše "kuchyň" v pergole je multifunkční. Nad topeništěm jsou položené litinové pláty, na kterých pečeme výborné bramborové placky maštěné husím sádlem, tak jak to dělávaly na kamnech naše babičky. Odtud jde teplý vzduch vedle do trouby, kde už jsme pekli domácí pizzu, chleba, bagetky, ryby ale i husu a kachnu. Přes troubu pak vede teplý vzduch do udírny, kde jsme zatím jen zkoušeli "ohřát a přeudit" uzený bůček, zauzovali jsme buřty a já experimentovala i s uzením sýra. Jediný gril zatím není zcela dodělaný, proto bohužel musíme ryby grilovat na grilu elektrickém. Ale protože máme elektriku zavedenou i do pergoly, tak je vlastně grilujeme také v pergole. Moc se mi líbí, že když je na něco potřeba čerstvých bylinek, utrhnu si je hezky čerstvé z bylinkového záhonku, který je od naší letní kuchyně nadohled. Venkovní vaření prostě miluju a už se na něj moc těším. Hned jak počasí dovolí, uděláme si první bramborové placky hezky venku! Už aby to bylo!

Plzeňský Masopust

Včera odpoledne se u nás v Plzni konal masopustní průvod. Jsem moc ráda, že i větší města se snaží dodržovat staleté tradice se vším všudy. Dlouho dobu to tak ale nebývalo. Dříve se Masopust a podobné veselice dodržovaly většinou jen na vsích a především na Moravě. Proto jsem moc ráda, že se oslava podobných tradic vrací i do větších měst a mé obrovské díky patří všem, kteří se snaží tyto krásné lidové trdice uchovat v živé paměti i pro naše děti. Takže děkuji všem pořadatelům, že akci uspořádali a že jsem díky nim měla možnost zažít masopustní veselí i u nás v Plzni. 

Masopustní průvod začínal ve čtyři hodiny odpoledne ve Smetanových Sadech u Branky, kde už byla připravená kapela a koňský povoz. Odtud vycházel průvod masek směrem k městské radnici, kde pořadatelé v maskách požádali primátora města Plzně o symbolický klíč města a o povolení konání masopustního průvodu. Z náměstí se pak průvod vydal k lávce pro pěší přes řeku u bývalého Domu hrůzy u Radbuzy. Právě odtud z lávky pak byl svržen do řeky zapálený Bakchus a tím bylo symbolicky zúčtováno se všemi nešvary a příkořími minulého roku, jak velí tradice. 

Masopustní průvod pořádal Plzeňský lidový soubor MLADINA, jehož členi byli oblečeni v tradičních masopustních maskách. Mezi tradiční masopustní masky patří například maska medvěda, která je spojována s plodností, mateřským kultem nebo s úrodou. Mezi další tradiční masky patří kobyla, kat, vodník, ženich a nevěsta a další. 

My se na Masopust vydali celá rodina a byla jsem moc ráda, že se akce líbila i naší Klárce. Byla nadšená, když hrála kapela a dokonce i tancovala do rytmu :-) A protože naše Klárka má moc ráda medvídky, tak byla samozřejmě ohromně zvědavá na masku medvěda. Takže nakonec se v našem podání změnil masopustní průvod tak trochu v hon na medvěda, protože si ho Klárka chtěla pohladit a dokonce se s ním i vyfotila. 

Bylo to celé opravdu moc fajn a ještě jednou velké DÍKY všem pořadatelům!

Zahradní kuchyně 

V současné chvíli sice za okny pěkně skučí meluzína, ale ještě dopoledne bylo venku nádherně. Konečně pominuly silné mrazy, které letos udeřily tvrdě a vytrvaly poměrně dlouho, a venkovní teploty se zase vyhouply nad nulu. Posledních pár dní bylo kolem poledne venku příjemných 8 - 10 °C a když k tomu vysvitlo i sluníčko, neuvěřitelně mne nabilo novou a pozitivní energií. Já tyto dny vždy považuji jako takovou první předzvěst jara a ráda říkám, že jaro už je cítit ve vzduchu. Už se na něj moc těším! Miluju ty krásné okamžiky, když se začne příroda probouzet ze zimního spánku. Moc se těším, až vykvetou první jarní květiny, vyraší první svěže zelené lístky, těším se na tu vůni jara nasycenou vlhkými zemitými tóny... zkrátka, už aby tu to jaro bylo!

A další věc, na kterou se velmi těším je vaření v naší venkovní kuchyni v pergole... až si zase vklidu vypijeme šálek kávy venku na sluníčku, až si zase upečeme bramborové placky venku na kamnech, ugrilujeme nějaký ten kousek masa, vyudíme maso či sýr v udírně... 

Vloni jsme výstavbu naší pergoly po několika letech konečně dokončili a zahájili v ní první grilovací sezonu. Chlapi na pergole makali celé 4 roky a stále je ještě pár dokončovacích prací čeká. Nicméně už vloni byla pergola plně funkční včetně posezení, takže nic nebránilo tomu, pořádat pořádné venkovní hody. Takovou krátkou fotoreportáž z venkovního hodování přidám později. Nyní bych Vám ráda ukázala pár fotek, jak celé to naše veledílo vznikalo. Pořád píšu o pergole, ale ve skutečnosti se jedná spíše o takový polozděný zahradní domek. Pamatuji si, jak již během výstavby, se sousedi dohadovali, zda si stavíme novou garáž na dvě auta, nebo vejminek. Ale je to "jen" naše venkovní zastřešené posezení s pecí, troubou, udírnou a grilem a výhledem do zahradní zeleně :-)

A takhle to všechno začalo:

... kopání základů...   

... stavba obvodového zdiva...

 

...střešní krokve a střecha...

 

... zdění pece, trouby, udírny a grilu... 

A zde je vidět zahradní domek v celé parádě...  letní a zimní verze :-)

Akce háček 

Po dlouhé době zase píši další příspěvek. Pracovní povinnosti mne naplno pohltily, takže na psaní blogu, natož na nějakou kretivní rukodělnou tvorbu, nezbývalo příliš mnoho času. Jedna hezká akce se ale povedla uskutečnit. Už dlouho jsme se s kamarádkami domlouvaly, že si uděláme takovou tu dámskou jízdu, budeme klábosit u čaje a připravených dobrot a kamarádka nás naučí háčkovat. Moc jsem se na tento den těšila, bylo to rozhodně příjemné zpestření nového roku, který u mne jinak zatím probíhá ve velkém pracovním ruchu a nasazení. Kdo se živí jako já účetnictvím a daněmi, tak jistě ví, že první čtvrtletí roku je nejvíc práce a na zábavu a koníčky příliš mnoho času nezbývá. Proto jsem velmi ráda, že se nám povedlo najít společný čas a udělat si fajn den a trochu se odreagovat od všedních povinností. 

Když jsem byla malá, naučila mne háčkovat babička. Okolí se vždy divilo, že desetiletá holka umí háčkovat, vyšívat a plést hladce, obrace :-) Mne to bavilo a babička na mne byla pyšná. Pamatuji si, že jsem zvládala uháčkovat krátký a dlouhý sloupek a něco hezkého vytvořit. Jako malá jsem tedy většinou háčkovala nebo pletla šály pro plyšáky a kočkám futrály na ocas :-D Jak ale plynul čas a přidaly se další zájmy, postupně jsem vše zapomněla. Takže když jsem před časem chtěla po letech zase zkusit něco hezkého uháčkovat, najednou jsem zjistila, že už vůbec nevím, jak takový krátký a dlouhý sloupek udělat. Kamarádka nám tedy ukázala jak na to a já zjistila, že si asi něco přece jen pamatovat musím, protože pro mne nebyl problém se to znovu naučit a brzy mi šla práce rychle od ruky.

Háčkovaly jsme takový puffík na sezení z textilní příze a musím říct, že jsem vůbec nečekala, že se mi povede jej vyrobit, nicméně už je na světě :-)

Jedna moje kamarádka háčkuje i krásná zvířátka jako hračky pro děti. Také bych to časem chtěla vyzkoušet, ale zatím to beru jako "vyšší level", ke kterému se musím propracovat. No a tady je pár fotek z naší "akce háček" a jak to celé dopadlo: