První adventní neděle je za námi...

V něděli jsme zapálili první svíčku na adventním věnci a naší malé Klárce jsme udělali rodinné "slavnostní" rozsvícení stromečku u nás na zahradě. I u nás v Plzni se o víkendu slavnostně rozsvěcel vánoční strom na náměstí, ale každý rok tam bývá strašné množství lidí. Proto jsme zvolili soukromou variantu doma. Nicméně už se moc těším, až naše plzeňské vánoční trhy navštívím. Každý rok jsou moc hezké. Celkově mám moc ráda atmosféru vánočně vyzdobeného města. Líbí se mi procházet se osvětlenými ulicemi v centru, ale i u nás na předměstí. Vždy v podvečer za soumraku se vydáváme s Klárkou  na procházku pozorovat světýlka v zahradách a řekla bych, že se to líbí i Klárce :-)

Je to už nějaký čas, co jsem na svém blogu psala o návštěvě svíčkárny Unipar v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsem se dozvěděla, že i Vánoce podléhají módním trendům, tedy přesněji řečeno vánoční dekorace. Stále mám doma schovanou svíčku v ledově modré barvě, kterou jsem si u nich zakoupila a která prý bude v módě v roce 2017. Takže svíčka tedy na své zapálení ještě rok počká, abych se příští rok mohla v lifestylových časopisech přesvědčit, že Vánoce v roce 2017 budou laděné do ledových tónů, především do ledově modré barvy. Pamatuji si, jak nám tehdy paní průvodkyně říkala, že si musejí na tři roky dopředu kupovat informace o tom, jaké barvy budou na vánoce "frčet", aby za včasu zahájili výrobu svíček v aktuálních módních barvách. Připadalo mi to trochu přitažené za vlasy, mému manželovi ještě víc, nicméně je vidět, že mi tato informace velmi utkvěla v paměti :-)

Nevím jak vy, já osobně si ráda prohlédnu vánoční lifestylové časopisy, abych načerpala inspiraci, co se výzdoby domu týče, nicméně jako každý rok u nás vyhrává červená a bílá barva, občas trochu zlaté. Mám totiž ráda, takové ty klasické staročeské Vánoce. Vánoční stromeček každoročně zdobíme červenými mašličkami a slaměnnými a dřevěnými ozdobami. A pak mám moc ráda motivy andělíčků, takže je během Vánoc u nás najdete také všude.

Touha opět zkusit něco nového...

Jak se blíží čas Vánoc a všeho toho vánočního pečení, mám opět spoustu nápadů, jaké nové recepty bych chtěla vyzkoušet. Samozřejmě doma každoročně pečeme naši oblíbenou klasiku... perníčky, slepované, pracny, vanilkové a třené rohlíčky, kokosky... mimochodem, dnes jsem si připravila těsto na perníčky, aby přes noc odpočívalo a zítra se vrhnu na první vánoční pečení!

Vloni jsem jako novinku vyzkoušela vosí hnízda, která jsme doma nikdy nedělali, ale když je u někoho ochutnám, vždy jsou výborná. Příprava těsta je velmi snadná, výsledek mého snažení byl také dobrý, vosí hnízda chutnala. Ale s odstupem času musím říct, že to byla dost piplačka, přestože jsem si koupila na vosí hnízda formu. 

Letos chci ale vyzkoušet něco jiného. Není to zrovna tradiční vánoční cukroví, ale jde o cukrovinku, která je teď velmi oblíbená a dalo by se říct, že se jedná o módní dezert. Je to prostě hit poslední doby. I já jsem podlehla jejich kouzlu... 

...ano, jsou to makronky. Už dlouho jsem je toužila ochutnat, jaké jsou, protože na pohled jsou prostě krásné a elegantní. Makronky na fotce jsou koupené v Lidlu, ale musím říct, že mi opravdu chutnaly. Jsou ale poměrně drahé, takže jsem se rozhodla, že si zkusím upéct vlastní. Už jsem si našla pár receptů a mám mezi nimi svého favorita. Takže až nakoupím potředné suroviny, jako například mandlovou mouku, o jejíž existenci jsem doposud neměla vůbec ani tušení, tak se vrhnu na pečení. Pokud bude akce úspěšná, tak pak asi vytvořím krátkou fotoreportáž na téma makronky :-)

Dýňové inspirace

Dýně prostě k podzimu neodmyslitelně patří. Jsou nejen krásnou dekorací, ale z odrůd vhodných ke konzumaci si můžete připravit i spoustu dobrot. Já jsem se opět nechala inspirovat svým oblíbeným časopisem Venkov & styl a vyzkoušela jsem pár jejich dýňových receptů. Velice mne nadchl recept na vláčnou dýňovou bábovku. Byla jsem zvědavá, jak taková dýňová bábovka chutná, a tak jsem se ji rozhodla vyzkoušet a rozhodně jsem neprohloupila. Chuťově je výborná, těsto je opravdu krásně vláčné a navíc to není taková kalorická bomba jako klasická bábovka, na kterou spotřebuji kostku másla a čtvrt kila cukru. V tomto receptu se vůbec žádný tuk nepoužije, vyjma kousku másla na vymazání formy a v bábovce je jen minimum cukru. Postupovala jsem tedy podle následujícího receptu:

Dýňová bábovka

200g najemno nastrouhané dýňové dužiny (použila jsem dýni Hokkaido), 3 vejce, 150g hnědého třtinového cukru, 100g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 200g mletých mandlí (protože jsem neměla mandlí dostatek, použila jsem 100g mletých mandlí a 100g mletých vlašských ořechů), kůra z 1 biopomeranče a 100ml pomerančové šťávy (což zhruba odpovídá množství šťávy vymačkané z 1 pomeranče)

Nejprve jsem vyšlehala do pěny žloutky s cukrem, pak jsem vmíchala dýňovou dužinu, mouku, prášek do pečiva, mleté ořechy a nakonec pomerančovou šťávu a kůru. Z bílků jsem vyšlehala tuhý sníh a vmíchala ho do hotové směsi. Bábovkovou formu jsem vymazala máslem a vysypala moukou, nalila jsem do ní hotové těsto a umístila do trouby předehřáté na 180°C. Bábovku jsem pekla cca 45 minut. Po vyjmutí z trouby jsem ji nechala cca 10 minut zchladnout a poté jsem hotovou bábovku krásně vyklopila na talíř a posypala moučkovým cukrem.

Z dýně Hokkaido je výborná i polévka. Receptů najdete na internetu velké množství. Já mám svůj osvědčený recept na dýňovo-mrkvovou polévku, který jsem zde na blogu již uváděla. Tentokrát jsem se však rozhodla vyzkoušet ještě i jiný recept, který mne velmi zaujal a musím říct, že dýňová polévka se zázvorem  a opečenými jablíčky je také moc dobrá. Je zase chuťově trochu jiná, díky zázvoru trochu pikantní a hlavně plná vitamínů. A myslím si, že v aktuálním počasí přijde velmi vhod, neboť zázvor v ní obsažený je považovaný za přírodní antibiotikum a dokáže se poprat se spoustou nepříjemných bacilů.

Dýňová polévka se zázvorem a s opečenými jablíčky
300g dýňové dužiny (ideálně z dýně hokkaido nebo máslové), 2 cibule, 40g čerstvého zázvoru, kousek másla, 250ml cideru nebo bílého vína, 500ml zeleninového vývaru, 2 jablka, 2 lžíce olivového oleje, 100ml smetany, sůl, pepř

Oloupanou cibuli nakrájenou nadrobno jsem nechala zesklovatět na másle. Dýni a zázvor jsem také pokrájela na menší kousky, přidala je k osmažené cibulce a orestovala. Orestovanou směs jsem pak podlila bílým vínem, ale můžete použít i jablečný cider. Já měla doma sudový Děvínek, takže jsem jej do polévky použila. Protože jsem neměla zeleninový vývar, podlila jsem směs vroucí vodou a přidala dvě kostky zeleninového bujonu a trochu sojové omáčky. Vše jsem za občasného míchání nechala cca 20 minut probublávat na mírném plameni. Poté jsem směs rozmixovala v hladký krém, do kterého jsem přilila smetanu a ještě chvilku povařila. Hotovou polévku jsem pak už jen dochutila mletým barevným pepřem, polévkovým kořením a solí. Pak jsem si oloupala jablíčka, rozčtvrtila je a nakrájela na plátky, které jsem pak z obou stran osmažila na olivovém oleji, posolila a opepřila. Tako připravená jablíčka se na závěř přidají do hotové polévky.

Ze zbytku dýně jsem pak vyzkoušela ještě jeden recept, který jsem našla na Tchibo blogu. O dýňovém latté jsem nikdy předtím neslyšela, ale protože jsem milovník kávy, řekla jsem si, že to zkusím. Trochu dýňové dužiny jsem si tedy ve vodě rozvařila do měkka a rozmixovala. Do dýňového latté jsem použila tři polévkové lžíce takto připraveného pyré (viz recept níže) a zbytek dýňového pyré jsem pak přidala do připravované polévky.

Dýňové latté

150 ml vody, 150 ml javorového sirupu, 3 polévkové lžíce dýňového pyré, kousek čerstvého zázvoru, 2 tyčky skořice, 2 čajové lžičky hřebíčku, 1/2 muškátového oříšku strouhaného

1 velké espresso z kávy Tchibo Espresso Barista, 100 ml mléka

Nejprve si připravíme dýňové pyré. Malou dýni (Hokkaidó nebo english pie) rozpůlíme, zbavíme semínek a nakrájíme ji na kousky. Povaříme do měkka a rozmixujeme. Do kastrůlku nalijeme vodu se sirupem a přidáme pyré (zbytek pyré můžeme použít do pomazánky nebo do těsta). Kousek zázvoru nastrouháme k ostatním surovinám do kastrůlku, může být i neloupaný. Zázvor přidávejte podle chuti postupně. Nakonec přidáme zbylé ingredience, kromě kávy a mléka. Přivedeme vše k varu. Potom teplotu stáhneme a deset minut lehce povaříme. Necháme zchladnout a přecedíme přes jemné sítko. Hotový dýňový sirup uchováme v lednici. Na jedno latte použijeme dvě lžíce sirupu, zalijeme kávou a pomalu přilijeme teplé mléko, které můžeme i jemně našlehat.
Více na: http://www.tchiboblog.cz/dynove-latte/ 
  

Dýňový sirup mám tedy hotový a uskladněný v ledničce. Káva s dýňovým sirupem je výborná, chuťově zajímavá a krásně voní. Vůní mně připomíná vánoční perníčky nabo svařené víno. Chuť kávy je díky sirupu jemně kořeněná s nádechem skořice, hřebíčku a muškátového oříšku. Za chvilku je tu advent a dýňové latté bude rozhodně příjemným společníkem i v čase vánočním :-)

A aby ani kousek krásně šťavnaté dýně nepřišel nazmar, usušila jsem si i pár dýňových semínek. Na jaře je zkusím zasadit a uvidím, jestli se mi povede na zahrádce vypěstovat stejně krásné a šťavnaté dýně.
... A do vydlabané dýně jsme pak vyřezali obličej, takže i naše Klárka má doma malé dýňové helloweenské strašidýlko :-)

Martin přijel na bílém koni...

Tak letos svatý Martin opravdu přijel na bílém koni. Nevím jak u Vás, ale u nás teď za oknem pěkně chumelí a my si užíváme hezký večer při světle svíček a s lahvinkou svatomartinského vína. Nejkrásnější svátky roku se nezadržitelně blíží. Za chvilku budeme zapalovat první adventní svíčku a pak už ten čas do štědrého dne uběhne jako voda. Mám advent velmi ráda, je to pro mne čas pro setkávání s přáteli a s rodinou, ať už v teple domova nebo u svařeného vína či horké medoviny na vánočních trzích. Miluju procházky večerním městem i ulicemi kolem našeho bydliště... ráda si prohlížím vánoční výzdobu u domů, všechna ta světýlka, svíčky a rozsvícené stromečky téměř v každé druhé zahradě... 

Vůně vánočního cukroví za chvilku provoní i náš dům. Promýšlím a připravuji výzdobu bytu i dekorace kolem domu, a jak tak venku chumelí, přepadla mě nějaká nostalgická nálada a nejraději bych se do všeho pustila hned teď. Ale všechno má svůj čas... takže zítra se zajedu podívat na košt svatmartinských vín na Křivoklát a na začátek adventu si ještě ty dva týdny počkám...