Letošní marmeládování

Myslím, že jsem letos svoje marmeládování povznesla na vyšší "level" a musím říct, že mě to dost baví! Už mám hotové marmošky z letošních třešní a jahod a další jsou v plánu. Třešňová marmeláda je trochu šmrncnutá metaxou a do jahodové jsem zkusila přidat trochu čerstvé máty. Po několika letech experimentování s různými želírovacími cukry a podobnými přípravky, ke kterým musíte přidat značné množství cukru, přestože máte krásně zralé a slaďoučké ovoce, a kdy i přesto je výsledek dosti nejistý, jsem se letos nechala inspirovat marmeládovou královnou Blankou Milfaitovou a na přípravu marmelád jsem se zásobila právě Blančiným přírodním pektinem. Nejprve jsem si objednala 100g balení pektinu, ale záhy jsem zjistila, že mi toto množství na celé léto stačit nebude, jelikož jsem se dostala do fáze, kdy mě marmeládování natolik baví, že dělám marmeládu z každého ovoce, které se  mi dostane k rukám :-) Takže při včerejším cestování po Šumavě jsme se stavili i v Blančině Slunečné kavárně s Srní, kde jsem si nakoupila zásoby nejen pektinu, ale vzala jsem si na ochutnávku i další výborné Blančiny marmelády a limoncello ze sicilských citronů. Co se marmeládových receptů týče, držím se postupů a receptů, které Blanka uvádí ve své knize Příběh opravdové vášně. Její kniha se mi moc líbí a stala se pro mne ohromnou inspirací nejen při výrobě marmelád a při vaření, ale nadchlo mne i její osobité vyprávění z cest.  

Pektin se mi při výrobě marmelád velmi osvědčil. Neměla jsem problém s tím, že by marmeláda zůstala tekutá, jak se mi několikrát stalo s běžnými želírovacími cukry, kdy ani po dlouhém vaření marmeláda nezhoustla. Navíc dlouhým vařením ovoce ztrácí vitaminy a ztrácí i svoji barvu a vůni. Při použití přírodního pektinu stačí ovoce prohřát, potřebné množství pektinu a cukru řádně promíchat v misce, přisypat do prohřátého ovoce, přivést k varu a povařit maximálně 3-5 minut. Hotové marmelády jsem pak ještě zavařila, abych prodloužila dobu jejich trvanlivosti.