Plzeňští andělíčci 

Venku uhodily silné mrazy a dokonce i padaly teplotní rekordy. Například na Modravě hlásili minulou noc -32°C. Mrazy ještě pár dnů potrvají a lidem se zželelo nejen domácích mazlíčků, ale i našich plzeňských andělíčků, kteří letošní zimu poprvé stráví v teple pletených čepiček a šál. Nápad vznikl již před časem, kdy byl oblečen první andělíček. Postupně se začali přidávat další nadšenci a začali plést čepičky a šály i pro další andělíčky. Nyní už jsou oblečení všichni andílci, včetně slavného "vošáhlíka". Tento nápad se mi moc líbí a děkuji tomu, kdo s ním přišel a všem ostatním, kteří se podíleli na výrobě všech čepiček a šál. Je to milé, kouzelné, krásné... Musela jsem se jít na andělíčky osobně podívat a vyfotit si je. Na místě bylo vidět, že tento nápad nadchl nejen mne, ale i ostatní, protože se nás tam sešlo hned několik a všichni jsme si andělíčky na památku fotili. 

Pro Vás mimoplzeňské či Plzně neznalé - na mřížoví z roku 1713 u vnějšího oltáře katedrály svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí jsou kovové plastiky andělíčků. Andělíček plzeňáky pojmenovaný "Vošáhlík" je jako jediný z řady andělíčků dutý. Pravý důvod, proč tomu tak je, nikdo nezná. Vošáhlíka poznáte na první pohled, neboť se svým vzhledem liší od ostatních brášků. Traduje se, že dokáže plnit tajná přání kolemjdoucích, kteří si na něj sáhnou a v duchu své přání vysloví. Proto se i vžil jeho název "Vošáhlík". A protože nejen my plzeňští, ale i turisté, kteří do města zavítají, jsme si zvykli našeho andělíčka o splnění našich přání žádat, tak podle toho andělíček vypadá a častými doteky všech, je jeho obličej již téměř neznatelný narozdíl od ostatních andělíčků. Dokonce se říká, že by v andílkovi mohly být zality ostatky svatých a proto je dutý. A protože řada lidí opravdu věří, že andělíček má magickou moc, váže se k němu i několik pověstí. Samotná pověst o tom, že andělíček plní tajná přání se datuje již do 18. století:

"Dle této pověsti se měl v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje ženit místní popravčí. Do kostela však nesměl jako nečistá osoba vstoupit, a tak musel zůstat venku a u oltáře ho při obřadu zastoupil někdo jiný. Kat neustále obcházel katedrálu a pak poklekl k modlitbě u vnějšího oltáře. Když vstával, přidržel se rukou andělíčka na mřížích. Při tom ho viděly dvě ženy - a protože byl kat pověstný uměním kouzlit, rychle se roznesla zpráva o tom, že andělíček část kouzelné moci od popravčího převzal."